Leden se chýlí ke svému konci a já pro vás dnes mám souhrn lednových (velice skromných) kosmetických nákupů. A protože těch úlovků bylo tak málo, přidávám k tomu malé ohlédnutí za mou první samoopalovací zkušeností s kosmetikou Vita Liberata.
V lednu jsem nakoupila jen věci, které jsem zrovna potřebovala. Jako první je to trojice micelárních vod od Garnier na smíšenou a citlivou pleť. O svém vztahu k micelárkám jsem vám psala v minulém článku a protože toto výhodné balení trojice vod mě na lookfantastic stálo asi tři stovky, neváhala jsem snad ani vteřinu 😀 u nás se totiž obvykle cena jednoho balení pohybuje kolem 150 Kč.
Dalším úlovkem je tento krém na ruce s ureou od značky Balea. Pamatuju si, že jednu dobu byl tento krém docela hit a různé blogerky ho ve svých článcích chválily, takže jsem si na něj vzpomněla, když jsem teď nutně potřebovala nějaký krém na stůl do práce. Nevím teda, co se za tu dobu změnilo, ale podle mě je ten krém úplně o ničem. Teda dobře se roztírá a moc hezky voní, ale na pokožce vytvoří takový mastný povlak, který posléze uschne a žádná velká hydratace se nekoná. Já bych ten krém musela používat snad každou hodinu, aby moje ruce byly v přijatelném stavu.
Posledním lednovým úlovkem byla rukavice na roztírání samoopalovacího krému, protože samoopalovák jsem měla doma snad už od léta a když konečně nastala zima a chtěla jsem ho vyzkoušet, neměla jsem ho čím nanést 😀 kupovala jsem opět na lookfantastic, konkrétně se jedná o rukavici s holografickým designem značky Velvotan a přišla mě na tři libry. A vzhledem k mému samoopalovacímu zážitku, ke kterému se teď dostávám, nevím, jak bych vám ji měla zhodnotit. Každopádně krém se s ní roztíral moc hezky, na pokožce byla příjemná a dobře seděla na ruce.
Teď už tedy samotná samoopalovací story. Byl pátek, fotila jsem věci do dnešního článku a říkala jsem si, že když už mám tu rukavici a těch kosmetických úlovků je tak málo, konečně vyzkouším ten samoopalovací krém, který byl v jednom z lookfantastic beauty boxů a tento zážitek k článku připojím. Rozhodla jsem se, že celý proces uchopím trochu vědecky a tedy, že samoopalování vyzkouším nejprve na jedné noze a druhá noha bude sloužit jako kontrolní vzorek :D. Celou přípravu jsem tedy započala v pátek oholením nohou, není prý totiž vhodné mít před samoopalováním čerstvě oholené nohy. V sobotu příprava pokračovala peelingem ve sprše, po ní jsem se nenatřela žádným tělovým mlékem a pokožku utřela dosucha, přesně podle návodu. Samoopalovací krém Vita Liberata jsem pomocí rukavice roztírala krouživými pohyby po své levé noze. Krém vypadá jako obyčejné tělové mléko, takže jsem spíš odhadovala, kde všude už ho mám. Krém taky nijak nesmrděl a protože na dotek nebarvil, mohla jsem se rovnou obléct. Zbývalo počkat čtyři až osm hodin na výsledek. Zpočátku se mi zdálo, že se snad i nějaká změna odehrává, ale ani po osmi hodinách jsem si nevšimla žádného výrazného rozdílu mezi levou a pravou nohou. Dokonce ani druhý den jsem nepozorovala změnu. Pořád mi vrtá hlavou, kde se stala chyba, když postup jsem se snažila dodržet do puntíku. Každopádně o víkendu mám v plánu to zkusit znovu a třeba už se dílo podaří :D. Neztrácím naději, protože samoopalovák jsem vyzkoušela také na mamce a na ní opravdu zafungoval. Fotky samoopalování jsem záměrně nijak neupravovala, ať můžete posoudit, jestli tam nějaká změna je nebo ne 🙂
Máte zkušenosti se samoopalováním? A poradíte mi nějaký opravdu dobrý krém na ruce?
Anna
